WEBCLOUD.CZ | DOMENA.CZ

Svět hostingu - Vše o hostingu na jednom místě | Kontakt na redakci

Co je PHP

13.11.09autor: adminrubrika: Archív komentáře: View Comments

Krátce o Historii

Historie PHP začíná zhruba v roce 1994, kdy Rasmus Lerdorf napsal jednoduchý systém pro evidenci přístupu ke stránkám. Tento systém se postupně vyvíjel, až se z něj stal plnohodnotný skriptovací jazyk s velice bohatou knihovnou funkcí. Aktuálně poslední „ostrou“ verzí PHP je 5.3.0, která je k dispozici od 30. června 2009. Přibližně jednou za měsíc je uvolněna nová podverze, která obsahuje opravy chyb předešlých verzí a často přidává podporu pro další nové knihovny.

Jak PHP pracuje?

PHP skripty jsou většinou prováděny na straně serveru a k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti. Syntaxe jazyka je inspirována několika programovacími jazyky (Perl, C, Pascal a Java). PHP je nezávislý na platformě, skripty fungují tedy bez větších úprav na mnoha různých operačních systémech. Podporuje mnoho knihoven pro různé účely – např. zpracování textu, grafiky, práci se soubory, přístup k většině databázových systémů (např. MySQL, ODBC, Oracle, PostgreSQL, MSSQL) a podporu celé řady internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP…)

PHP se stalo velmi oblíbeným především díky jednoduchosti použití a tomu, že kombinuje vlastnosti více programovacích jazyků a nechává tak vývojáři částečnou svobodu v syntaxi. Toto je na druhou stranu také jedna z nevýhod tohoto jazyka. Nekonzistentní vývoj v předešlých letech s sebou i teď přináší často měnící se příkazy, parametry anebo nesourodé pojmenování funkcí.

V kombinaci s operačním systémem Linux, databázovým systémem (obvykle MySQL nebo PostgreSQL) a webovým serverem Apache je často využíván k tvorbě webových aplikací. Pro tuto kombinaci se vžila zkratka LAMP – tedy spojení Linux, Apache, MySQL a PHP nebo Perl.

Kde se můžeme s PHP setkat?

I když zrovna nejste programátor, ale jen klasický uživatel internetu, PHP vás i tak dostihne prakticky všude. I když zrovna nejste programátor, ale jen klasický uživatel internetu, PHP vás i tak dostihne prakticky všude. Pro představu. V

Činnost BSA

13.11.09autor: adminrubrika: Archív komentáře: View Comments

Chtě nechtě musíme začít tím, že bychom o BSA v

Mikroblogování v praxi

13.11.09autor: adminrubrika: Archív komentáře: View Comments

Mikroblog je webová služba, která umožňuje uživateli sdílet text s jeho příznivci, nejčastěji o délce 140 znaků. Jednoznačným králem mikroblogů je známý Twitter, který spustil celý tento nový komunikační fenomén teprve v roce 2006. Textové příspěvky uživatelů se nazývají tweety, mohou obsahovat i linky s odkazem na jakýkoliv obsah, například fotografii nebo článek a zobrazují se na uživatelově profilové stránce a na stránkách jeho odběratelů (followers). Doručování příspěvků může být omezené pouze na okruh přátel nebo lze povolit přístup k příspěvkům komukoliv. Další velkou výhodou je pak možnost odesílání a doručování tweetů pomocí SMS zpráv nebo externích aplikací.

Pro mnoho uživatelů je samozřejmě 140 znaků textu málo, často se proto používají linky odkazující na libovolný obsah na webu, včetně fotografií, videa a dokumentů. Aby byl odkaz co nejkratší, používají se webové služby pro zkracování URL adres, jako je u nás například Jdem.cz. K tomu existují ještě tisíce dalších aplikací a pomůcek pro pokročilejší uživatele. S jejich pomocí lze sdílet fotografie, grafy, seznamku, ankety, hudbu a provádět nespočet dalších činností. Právě tyto nadstavbové aplikace vytvářejí z jednoduchého základu plnohodnotnou sociální síť.

Z dosavadních průzkumů vyplývá, že uživatelé Twitteru se od uživatelů ostatních sociálních sítí v mnohém liší. Zajímavé je například to, že na rozdíl od Facebooku je Twitter oblíbený spíše u dospělejších lidí a nejraději tweetují zvláště populární osobnosti, skupiny a společnosti. Mladým lidem nepadl Twitter do oka hlavně proto, že se nestal součástí žádné mánie, která mezi teenagery někdy pomůže prosadit nový internetový fenomén. Odvolávají se na nedostatek registrovaných přátel a scházející „cool“ image, kterou si vybudovaly jiné sítě.

Mikroblogy jsou zkrátka jiné v tom, že uživatelé sledují ty autory příspěvků, kteří je zajímají a nestačí k tomu jen to, aby byli jejich známí. Proto se mnohem viditelněji odděluje zrno od plev a podstatně úspěšnější jsou ti, kdo mají aktuální a žádané zprávy nebo jsou schopni shrnout podstatnou myšlenku do několika velmi krátkých vyjádření. Dokud tedy mikroblog tvoří talentovaný jedinec, může být vtipný a užitečný, ať už reprezentuje sám sebe nebo svého zaměstnavatele.

Pokud tedy mají mikroblogy sloužit k propagaci a současně neztratit svůj původní účel a vlastnosti, nemohou být jen dalším místem pro prezentování stejných informací Naopak, musí být vyňaty z běžných PR postupů a měly by si udržet neformálnost, vtipnost a jednoduchost.

Na Twitteru najdete také stovky českých společností, převážně technologických (mediální společnosti, e-obchody a provozovatelé webových služeb), které ho více či méně úspěšně využívají. Zpravidla se o tweetování stará buď někdo z nadšených zaměstnanců, případně sám vlastník společnosti, nebo tuto službu zajišťují agentury specializované na internetový marketing. Za hlavní důvod používání Twitteru označují české společnosti jeho jednoduchost používání a zaměření na vhodnou cílovou skupinu, se kterou je možno udržovat oboustranný kontakt.

Největší příležitostí jeTwitter pro média. Například americká CNN publikuje své krátké zprávy právě tímto kanálem a má po celém světě už více než 1,5 milionu pravidelných čtenářů. Další oblastí průmyslu je pak šoubyznys, který nalezl v mikroblogování nejideálnější nástroj, jak mohou hvězdy udržovat přímý kontakt se svými fanoušky. K využívání Twitteru však nabádá své zaměstance například i britská státní správa.

Je-li řeč o mikroblogování, nemůžeme zapomenout na české projekty, které mohou svými funkcemi Twitteru úspěšně konkurovat. Jde především o službu TEIDU společnosti Laar a za zmínku stojí také mladý projekt DRBZ.cz. Uvidíme, zda se v následujících letech mikroblogování skutečně prosadí a stane se plnohodnotným komunikačním kanálem.

]]>

Jak na Total Commander II. díl

12.10.09autor: adminrubrika: Archív komentáře: View Comments

Ano je to tak. Ještě donedávna nebyli uživatelé používající pro přístup na své FTP TCM a jeho zabudovaný FTP klient schopni ochránit svá uložená hesla (přesněji řečeno, existují postupy jak tohoto dosáhnout i u starších verzí TCM, vzhledem k aktuálnímu vývoji aplikace však již nemá smysl se jimi zabývat). To mnohdy ústilo v odcizení takto nechráněného hesla hackerem nebo červem, který si nic netušící uživatel zanesl do svého počítače. Množily se tedy případy napadených, pozměněných, nebo i zcela nefunkčních webů.

Těmto časům ale odzvonilo s příchodem nové verze TCM 7.50a, která již konečně šifrování uložených FTP hesel podporuje. Základním předpokladem pro využití této funkce je samozřejmě mít tuto poslední verzi nainstalovánu. Stahovat zdarma můžete například ze stránek výrobce: http://www.ghisler.com

Předpokládejme tedy, že již nějaký ten FTP účet v TCM uložený máme a právě jsme provedli upgrade aplikace na poslední verzi – ano upgrade je možný (tedy žádná ztráta nastavení). Vyvoláme dialog FTP připojení (např. klávesovou zkratkou Ctrl+F). Na první pohled jsou patrné jisté změny. Nás ale bude nejvíce zajímat nové tlačítko s nápisem „šifrovat“.

Předpokládejme, že jsme zodpovědní uživatelé a rozhodneme se šifrovat všechna uložená FTP připojení. Ochrana probíhá zadáním jednoho jediného hlavního hesla, které bude následně sloužit pro přístup ke všem uloženým FTP účtům. Právě pod tímto heslem jsou zašifrována hesla k jednotlivým FTP připojením. Aplikace před samotným zadáním ještě důrazně uživatele upozorní, že v případě ztráty hlavního hesla je vše ztraceno (jedna z nevýhod tohoto řešení).

Hrozba státního dohledu

12.10.09autor: adminrubrika: Archív komentáře: View Comments

Je jasné, že kontrolovat světový internet jako celek je pro jednu vládu zatím neuskutečnitelné. Každá vláda ale uplatňuje své zákony alespoň na servery, provozované na území svého státu a pravomoc úřadů v této oblasti neustále roste. Máme sice štěstí, že v České republice není obsah internetu nijak zvlášť filtrován, přibývá však nařízení a opatření, která se dají jen stěží označit za projev svobody.

Uchovávání dat

Spolu s uvedením novely zákona o elektronických komunikacích v platnost přišla v tomto roce i povinnost pro provozovatele internetových služeb. Podle nařízení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES musí například poskytovatelé e-mailových služeb uchovávat informace o každé přenesené e-mailové zprávě (zatím ale ne o jejím obsahu).

Všichni provozovatelé serverů by zase měli uchovávat informace o každém jednotlivém požadavku na jejich službu. Povinnost padá i na poskytovatele internetového připojení, kteří teď musí uchovávat informaci o tom, kdy a jak dlouho jste byli připojeni k internetu a kolik dat jste přenesli. To, zda a jak operátoři a poskytovatelé služeb plní uvedené povinnosti, je jiná věc, určitě by ale bylo zajímavé vědět, jaké s tím mají problémy a náklady.

Odstraňování obsahu

V některých případech dohlíží stát na internetový obsah a prostřednictvím Policie ČR nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů vyzývají provozovatele serverů se škodlivým obsahem k jeho okamžitému odstranění. Čas od času ale dochází i k případům, u kterých jde spíše o zájem politický.

Ukázkovým případem omezování svobody na internetu může být i nedávné zrušení webu bývalého disidenta Stanislava Pence s rozsáhlou počítačovou databází, kterou si před listopadem 1989 vedla StB. Ta obsahovala údaje o statisících lidí, o které se zajímala StB – a to z jakéhokoli důvodu. ÚOOÚ se obrátil přímo na provozovatele serveru a pod hrozbou desetimilionové pokuty ho donutil daný web odpojit.

Takové rozhodnutí, jakkoliv oprávněné, je ale v rozporu s mnoha právy. Penc měl v tomto případě nárok obhájit svůj postup ve správním řízení a nechat věc přezkoumat soud. Podle většiny odborníků se totiž nejedná o porušení zákona, neboť tzv. archivní zákon umožňuje zveřejnit archiválie, které před rokem 1990 zpracovala StB, a to i bez souhlasu osob, o kterých se v nich píše. Někdy jsou ale jiné zájmy silnější…

Další, ještě častější a tvrdší zákroky můžeme očekávat po schválení zákona, který dá v oblasti internetového vysílání volnou ruku Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, kterou jsme se zabývali v minulém čísle našeho magazínu. Vzhledem k tomu, že její rozhodnutí vycházejí spíše z politických pohnutek než z odborných zkušeností, může se stát, že jednou budeme s povděkem vzpomínat na svobodný internet bez státního dohledu.

]]>

Co je .NET framework

12.10.09autor: adminrubrika: Archív komentáře: View Comments

Aplikace postavené na .NET platformě mají stejné rysy a stejný model návrhu, ať už jsou to aplikace pro přenosná zařízení typu Pocket PC, aplikace pro desktopové použití, pro velmi výkonné serverové produkty či pro tvorbu webových stránek. Dá se říci, že platforma .NET již sahá prakticky do všech oblastí programování softwarových řešení Microsoftu. Srdcem platformy .NET je jádro nazvané .NET framework. Toto jádro se stará o tři základní úkoly:

  • Je run-time prostředím pro běh aplikací, tzn. že, aplikace pro něj napsané jsou s ním pevně spjaty a bez tohoto prostředí je nelze spustit.

  • Poskytuje možnosti pro tvorbu ASP.NET stránek i webových služeb.

  • Obsahuje velmi širokou řadu knihoven, objektově orientovaných tříd usnadňujících řadu úkolů (bezpečnost, komunikaci, práce s databázemi a datovými zdroji).

Co .NET umožňuje a řeší?

  • Zavádí stejný programový model pro programátory ve Visual Basic.NET, jako pro C++.NET, nebo C#.NET. V podstatě lze říci, že aplikace pro .NET lze psát v jakémkoli plně objektovém programovacím jazyce.

  • Přináší vylepšené mechanismy správy paměti – tzv. Garbage Collector monitorující paměť a zdroje, které jsou v aplikaci použity a dle potřeb je vrací zpět systému. Toto ošetření podstatně zlepšuje práci například se špatně napsaným kódem, kdy by nemělo dojít k totálnímu vyčerpání systémových prostředků a následnému vyřazení serveru.

  • Chyby se zpracovávají pomocí výjimek a jejich následného zpracování.

  • Odpadá problém vývojáři označovaný jako „DLL hell“. Tedy situace, kdy více aplikací využívá jednu knihovnu DLL avšak v různých verzích. Běžně tak vznikají situace, kdy se knihovna přepíše nejnovější verzí a aplikaci využívající verzi starší nelze poté spustit. .NET tento problém řeší verzováním a digitálním podpisem knihoven.

Verze .NET framework

Aktuálně se používají hlavně dvě verze (3.0 a 3.5), které jsou v podstatě „jen“ rozšíření postavená nad stabilní verzí 2.0.

  • 2.0 – rok 2005, nové verze jazyků C# 2.0 a VB.NET 8.0, vývojové prostředí Visual Studio 2005

  • 3.0 – rok 2007, vývojové prostředí Visual Studio 2005 nebo 2008

  • 3.5 – rok 2007, nové verze jazyků C# 3.0 a VB.NET 9.0, vývojové prostředí Visual Studio 2008

Historicky byla vždy konkrétní verze Visual Studia spjata s konkrétní verzí .NET Frameworku. Změna nastala s verzí 3.0 (vzhledem k její povaze rozšiřujících knihoven nad 2.0 lze používat Visual Studio 2005) a zejména s verzí Visual Studio 2008, která jako první podporuje multitargeting – možnost psát aplikace pro .NET Framework verze 2.0, 3.0 i 3.5, vzhledem ke společnému jádru.

Jak .NET framework získat?

Krom toho, že je tato platforma již prakticky vždy předinstalována v operačních systémech společnosti Microsoft (verze .NET frameworku se zpravidla odvíjí od stáří operačního systému), lze toto rozhraní také stáhnou zdarma ze stránek Microsoftu. Ke stažení tohoto rozhraní je doporučeno používat službu „Microsoft Update“. Tím je zajištěno, že bude vždy stažena a nainstalována ta správná verze pro váš operační systém včetně všech dostupných aktualizací.

]]>

Page 2 of 812345...Last »
© 2017 Svět hostingu - vše o hostingu a doménách